Proč je pravidelné pití vody tak důležité?

Člověk v průměru vyloučí 2,5–3 litry vody denně močí, stolicí, dýcháním a kůží. Tělo však musí mít vyrovnanou vodní bilanci, a aby tyto ztráty pokrylo, musí vodu přijímat. Zhruba třetina litru „nové“ vody denně se v těle vytvoří v důsledku metabolické činnosti, přijmeme asi 700 ml vody související s jídlem.

To znamená, že zbytek (cca 1,7 litru) by měl být tělu dodán přímo ve formě tekutin. Každý den na celý život. Nezapomínejme, že fyzickou námahou vyloučíme přes 3 litry vody. I tato ztráta musí být adekvátně kompenzována. Kvalita těchto tekutin a jejich neustálý příjem ve správném množství je důležitou podmínkou pro udržení zdraví, psychické pohody a produktivity v práci.

Správné množství tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin, tedy vylučování škodlivin, které se v těle tvoří. Umožňuje také plnou účinnost doslova všech ostatních orgánů, fyzických i psychických funkcí a podporuje i správný vzhled pokožky.

Naopak nedostatek vody v těle (dehydratace) způsobuje akutní i chronické potíže. Mezi akutní příznaky mírné dehydratace patří bolesti hlavy, únava a malátnost, snížená fyzická a duševní výkonnost včetně snížené koncentrace. Ztráta tekutin ve výši 2 % tělesné hmotnosti znamená ztrátu až 20 % výkonu. To snižuje schopnost dětí navštěvovat školu, což může nepříznivě ovlivnit jejich studijní výsledky.

Již při 5% dehydrataci hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Malý, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v každodenním shonu často ani nezaregistrujeme, může vést k vážným zdravotním poruchám. Kromě opakujících se bolestí hlavy nebo zácpy se může objevit porucha funkce ledvin a tvorba ledvinových a močových kamenů.

Dehydratace také zvyšuje riziko infekcí močových cest, apendicitidy, některých typů rakoviny (jako je rakovina konečníku a močového měchýře) a kardiovaskulárních onemocnění.

Kromě toho se předpokládá, že i řada dalších tzv. civilizačních chorob je důsledkem nesprávného životního stylu včetně nedostatku tekutin, nebo že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem, nebo důsledkem trvalé mírné dehydratace - jedná se o bolesti zad, žaludeční a dvanáctníkové vředy, hypertenze ... .

Potřeba tekutin je přísně individuální záležitostí, která závisí na mnoha vnějších i vnitřních faktorech – kupř. tělesná hmotnost, věk a pohlaví, složení a množství potravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), fyzická aktivita, teplota a vlhkost prostředí, ve kterém včetně proudění vzduchu, druh oblečení a tělesná teplota, aktuální zdravotní stav hydratace těla atd.

Každý člověk má svou optimální potřebu volných tekutin, která se také mění v čase. Tento požadavek se může pohybovat od méně než jednoho litru denně (u sedavého člověka, který jí převážně rostlinné, obilné a luštěniny s nízkým obsahem soli) až po několik litrů denně (u člověka, který konzumuje nadměrně slanou nebo sladkou stravu s nízkým obsahem sůl ). Na zvýšenou potřebu vody má vliv intenzivní fyzická práce, sportování nebo pohyb v horkém prostředí.

V případě druhé kategorie může denní potřeba přesáhnout i pět litrů. Každý si musí najít své optimální množství tekutin!

Žízeň nás může upozornit na potřebu pít, ale stojí za to vědět, že žízeň není raným příznakem potřeby vody, protože se objevuje až když jsme z 1–2 % dehydratováni. Pocit žízně navíc s věkem klesá.

Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být příznakem i některých nemocí (např. cukrovky) a existuje i tzv. návyková žízeň, která nemusí být projevem potřeby tekutin.

Riziko dehydratace je větší u malých dětí, které mají nízký objem celkové tělesné vody a významný podíl na tom mají běžné denní ztráty, a u starších osob, u kterých se objem celkové vody také snižuje, schopnost ledviny zpětně vstřebávat vodu se zhoršuje a pocit touhy je oslaben.

Při hledání individuální potřeby tekutin se můžeme spolehnout na pár základních příznaků. Mezi příznaky nedostatku tekutin patří kromě pocitu žízně sucho v ústech, suché rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, sklon k zácpě, škytavka při jídle, tlak v břiše nebo suchá kůže.

Naopak příznaky nadbytku tekutin jsou: časté močení, zejména v noci, pocení v klidu za normálních teplotních podmínek, vlhké ruce nebo nohy.

I když je nedostatek tekutin spojen s více riziky, je třeba říci, že ani jejich neustálý nadbytek – tedy pít mnohem více tekutin, než tělo potřebuje – není pro tělo zdravé.